Na internetu je možné najít poměrně velké množství (zahraničních) blogů zabývajících se tematikou bimbo (bimbo barbie, jestli chcete). Většina z nich ale kulturu bimbo zužují na pouhý fetiš, fixují se na to, co je falešné, než aby ocenily, co je skutečné. Preferují život ve světě fantazie, kde jsou ženy bezduché otvory na čůráky, roboticky směřované od šukání k šukání, zatímco u toho vrní a chichotají se (určitě z těchto blogů znáte výraz „giggle“). Jejich hlavními vzory jsou pornohvězdy, které mají určovat, jak by bimbo měla vypadat. Často se soustředí na představu dívek jako otrokyň, harémových holek, jejichž život spočívá v nekonečném dobrovolném i nedobrovolném gangbangu. Pokud je tohle vaše představa bimbo, jste na špatném blogu.

Bimbo nemusí být jen iracionální sexuální fantazie, nemusí být nereálné. Svět je totiž plný nádherných, neinteligentních a sexuálně submisivních dívek. Jsou jich doslova tisíce, existují, jsou skutečné. Přitom chtějí, aby je muži oceňovali za jejich vzhled, aby se o ně postarali a činili za ně složitá rozhodnutí. Mnoho takových dívek, které se takto cítí, jsou z takových pocitů vystrašené, protože jim nikdo není ochotný přiznat, že se kvůli nim nemusí cítit špatně nebo méněcenně. Samotný termín bimbo je chápán s opovržením jako něco špatného, jako urážka, a tomu je třeba se postavit. Pokud by pojem definovala komunita, která se utvořila na internetu, nejspíš by to bylo akorát kurevsky urážlivé.

Přestože oceňujeme přehnanost a umělost bimbo, chceme odmítnout nekonečnou masturbaci nad fetišem, který neexistuje nikde jinde mimo pornofilmy, který vyčleňuje generaci skutečných bimbo holek, které jen chtějí být ve svém životě přijímány takové, jaké jsou. Nejsou to jen robotické zásuvky na penisy nebo harémové otrokyně, jsou to jen holky, které chtějí jednodušší a krásnější život, než jim nabízí mainstreamová společnost. Jestli vám tedy jde jen o to, která pornohvězda má více mililitrů silikonu ve svých implantátech, nebo se honíte nad představou platinové blonďaté šukací otrokyně, žijete mimo realitu. Nic proti tomu, ale pojmu bimbo to nepomáhá.

—

Termín bimbo je třeba destigmatizovat.

Stojí za ním určitý smysl pro estetiku a životní zábavu. Samozřejmě znamená také určitý postoj, který je pro-sexuální a duševně trochu nenáročný. Jedná se totiž o zábavné slovo pro zábavný život. Jak jsme už řekli, pro mnoho lidí znamená pojem bimbo urážku, něco jako říci idiot. Používá se často jednoduše i pro krásně upravené, blonďaté a sexy ženy. Proč ale hanit někoho, kdo jen rozjasnil a rozveselil ostatním den? Svět pro ženy, které se rozhodly přijmout bimboismus, by se měl stát o něco bezpečnější.

Nabízí se možnost vyměnit pojem bimbo za jiný, musel by ale vyjadřovat kombinaci několika věcí, od sexuality, femininity po krásu a určitou konverzační eleganci, která preferuje zábavu před přemýšlením nebo diskutováním nad vážnými a složitými tématy. Bimbo je jako západní gejša, která se soustředí na to činit druhým život jednodušší a hezčí. Bimbo není jádrem ekonomiky, ale všichni ti, kteří jimi jsou, potřebují obveselení, lichocení, odpočinek a potěšení. To bimba poskytují a proto jsou esenciální. Bimba jsou mnohem obsáhlejší než „děvky“ a „šlapky“ v tom, že je to celý jejich životní styl a ne jenom sex. A očekává se, že bimba budou vstupovat do vztahů.

Disrespekt vůči bimbo dívkám je daný tím, že bimbo je často neodmyslitelně závislá na muži kvůli času, který tráví tím, aby se stala skvělou bimbo. Není to zrovna praktické – tělocvična, solárium, manikúra, pedikúra, depilace, nakupování, vlasy, make-up a zůstat přitom pořád v dobré náladě pro svého muže – když by zároveň pracovala 40 hodin týdně. K tomu nedojde. Takže ano, bimbo obvykle závisí na mužích. Zadaná. Rekvizita. Trofej. Mazlíček. Jenže je třeba také říct, že každý na někom závisí. Možná na šéfovi, možná na rodiči. Nikdo nejsme obecně tak autonomní. A ani nemusíme. Cílem je zvládnout všechnu práci společně, ne se stát kompletně autonomními ekonomickými jednotkami.

Jednoduše: ne každá se stane účetní nebo vědkyní. Některé ženy se přirozeně a pozitivně rozhodnou zdůraznit spíš svoji femininní stránku, aby pomohly mužům být úspěšnými a učinit svět zábavnější a sexy, namísto toho být schopné a produktivní. Jaký by bez toho svět byl?

Musí se stát jedna ze dvou věcí: slovo bimbo se musí očistit od negativních asociací, nebo musí vzniknout nové, odlišné a přirozenější slovo, které by zprostředkovalo myšlenku toho být femininní, krásná, sexy a zábavná. Důležité je si uvědomit, že bimbo je „pro muže“, stejně jako „pro ženy“. Spojování bimbo automaticky s výrazem pro neinteligentní ženu není fér. To, že se bimbo nepotřebuje bavit o současné politické situaci nebo o rozhodnutí soudu ve Štrasburku, neznamená, že je hloupá. Soustředí se spíš na příjemné věci a na zábavu, jednoduše není nudná. Je rozdíl mezi tím být zticha a mezi tím být hloupá. Nakonec, být zábavná, hravě flirtovat a působit příjemně, to nedokáže 24 hodin 7 dní v týdnu nikdo, kdo je hloupý.

Když jde o sexismus, bimboismus je ho samozřejmě plný. Oslavuje velká prsa, implantáty, stylizuje ženy do role panenek a sexuálních hraček, zdůrazňuje a přehání genderové rysy. Podstatné ale je, že nikdy neříká, aby se všechny ženy staly bimbo, protože tím by bimboismus využíval gender k upírání svobody. Bimboismus je sexistický. Stejně, jako je sexistická heterosexualita, záliba v ženách určitých tvarů  nebo tancování tanga.

Pokud se bimbo dívky odevzdávají, dělají to dobrovolně, aby si dokázaly zajistit svůj životní styl. Bimbo dívky jsou revolucionářky pro více hedonistický, neuspořádaný a estetický způsob života, který nejspíš pochází z americké kultury. Svým postojem jsou nekonformní, protože nabourávají základní představy společnosti o sobě samotné, třeba že se žena sama může rozhodnout pro takový styl života. Společnost by se jí za to neměla vysmívat a hanit ji, dost často totiž dělá úplně to samé, jenom jinými, méně prvoplánovými a viditelnými způsoby.

Text vychází z anglických textů: 1), 2), 3). Autorka textu: Tara Matell Pinková.